se

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova se. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova se, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká se v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově se, najdete zde. Definice slova se vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicese, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

Možná hledáte , , še, śe, sẹ, sẹ̀, sẹ́, Se, SE, Se., se-, see nebo See.

čeština

výslovnost (1)

dělení

  • se

varianty

zájmeno

  • osobní zvratné

skloňování

Pád Tvar
Nominativ
Genitiv sebe
Dativ si / sobě
Akuzativ se / sebe
Vokativ
Lokál sobě
Instrumentál sebou

význam

  1. zastupuje osobní zájmena, pokud je věc nebo osoba, kterou dané zájmeno označuje, shodná s podmětem
    • Ničím mne nepřekvapil, ale já se překvapil, já sám sebe nepříjemně ano.
  2. akuzativ zvratného zájmena si, zpravidla jako součást zvratných sloves

synonyma

  1. sebe

související

výslovnost (2)

předložka

význam

  1. (se + instrumentál) jako s; používá se před slovy začínajícími na s nebo z nebo tam, kde byl silný jer
    • se sestrou, se zlobivými dětmi
  2. (se + genitiv) (zastarale) ze
    • …má tu ohromnou nevýhodu, že se všech stran je obklopeno vrchy, které je převyšují…[4]

mezijazykové

zkratka

význam

  1. ISO 639-1 kód severní sámštiny

synonyma

  1. sme

albánština

spojka

význam

  1. že

dánština

výslovnost

sloveso

význam

  1. vidět

finština

výslovnost

dělení

  • se

zájmeno

  • nepravidelné

skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ se ne
genitiv sen niiden
niitten
akuzativ sen
se
ne
partitiv sitä niitä
essiv sinä niinä
translativ siksi niiksi
inessiv siinä niissä
elativ siitä niistä
illativ siihen niihin
adessiv sillä niillä
ablativ siltä niiltä
allativ sille niille
abessiv niittä
komitativ niine
instruktiv niin

význam

  1. ten, ta, to
  2. ono, to
  3. (hovorově) on, ona, ono

synonyma

  1. hän

související

francouzština

výslovnost

dělení

  • se

zájmeno

  • osobní

význam

  1. se, si

související

italština

výslovnost

dělení

  • se

spojka

význam

  1. pokud, -li, jestliže, jestli, kdyby
    • Se cerchi l'infinito, lo troverai nel sorriso di un bambino. – Budeš-li hledat nekonečno, najdeš ho v úsměvu dítěte.
    • Se non ti connoscevo, ti sgriderei subito. – Kdybych tě neznal, tak bych tě teď seřval.

latina

zájmeno

  • osobní zvratné

význam

  1. akuzativ a ablativ osobního zájmena nevytvářejícího nominativ, které má genitiv sui
    • Coniūrātī furtim nonnumquam inter sē aspiciēbant. – Spiklenci se chvílemi na sebe navzájem po očku dívali.
    • Nemo dē sē potest rēctē iudicāre. – Nikdo není schopen soudit správně sám o sobě

související

portugalština

výslovnost

zájmeno

význam

  1. sebe, se, si

spojka

význam

  1. pokud, jestli, kdyby

španělština

zájmeno

  • osobní, zvratné, slabé
  • vždy se slovesným tvarem, nikdy po předložce
  • (pouze) ke 3.osobě obou čísel

význam

  1. se, sobě, sebe, si
    • ¿Porqué no se ha ido? – Proč ještě neodešel?
    • No querían quejarse. – Nechtěli si stěžovat.

související

švédština

výslovnost

sloveso

  • nepravidelné

časování

(i) aktivum pasivum
infinitiv se ses
přítomnost ser ses
préteritum såg sågs
supinum sett setts
rozkazovací zp. se ses
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné seende
trpné sedd sett sedda

význam

  1. vidět
    • Det är för mörkt; jag kan inte se någonting. – Je příliš velká tma; nic nevidím.

votština

výslovnost

dělení

  • se

zájmeno

  • ukazovací

význam

  1. ten, ta, to[5]

poznámky

  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „mě“, s. 54, 57.
  2. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „(svině) se bouká“, s. 468–470.
  3. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „se sestrou“, s. 406–408.
  4. Jaroslav Hašek: Inspektor dešťoměrného ústavu z Prahy
  5. TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 156. (estonsky, rusky)