sluníčkář

• IPA:

• slu-níč-kář

Ze substantiva sluníčko pomocí přípony -ář. Viz osvícenec

• rod mužský životný

1. (neologismus, expresivně) člověk pozitivní, nadšený, případně naivní
   • „iných sluníčkářů“ si vážím. Jsou to lidé, kteří mají „slunce v duši“, tj. mají otevřená srdce a jsou „sluníčkem“ pro své okolí.
2. (neologismus, v politice, hanlivě) člověk světu otevřený, liberální, lidskoprávně, multikulturně a spíše levicově orientovaný
   • Není totiž „sluníčkář“ jako „sluníčkář“. Podle všeho je to „škatulka“ (kategorie) pro určitý typ lidí. Pejorativně označuje lidi, kteří se hlásí k multikulturalismu, pozitivní diskriminaci, lidským právům menšin a politické korektnosti.
   • Když tedy říkám „přijměme uprchlíky“, nejedná se o naivní lhostejnost. Sluníčkář nemusí být nerealistickým blouznivcem. Naopak – tvrdá data říkají, že spíše sama realita je „sluníčkářská“.

1. pravdoláskař

   • angličtina: do-gooder, goody two shoes
   • němčina: Gutmensch m
   • slovenština: slniečkár m

1. —
2. sluníčkový člověk, pravdoláskař

• sluníčkářka
• sluníčko
• sluníčkový
• slunce v duši

• Článek Sluníčkář ve Wikipedii