Možná hledáte spolu.
Vznikla v moderní době pro skládání substantivních složenin a může na ní být pohlíženo buď jako na předponu nebo jako na komponentu složeniny. Pod vlivem substantivní předpony se ujala také jako adjektivní a slovesná předpona. Proti rozšíření této předpony u sloves existoval významný odpor jazykové teorie. Ostře ho kritizovala v roce 1917 Naše řeč a František Trávníček v Mluvnici spisovné češtiny I v roce 1951 napsal, že jsou slovesa složená pomocí předpony spolu- neústrojná, protože spolu patří k předložkovému pádu s někým závislému na slovese (např. spolupracovat s někým = pracovat spolu s někým). Tato argumentace ale nebyla přesvědčivá a odpor jazykové teorie tak nedokázal rozšíření předpony u sloves zabránit. Vznikem tohoto nového slovotvorného typu bylo vyhověno vyjadřovací potřebě jazyka.[1]