Možná hledáte spory nebo spóry.
Všeslovanské, vychází z praslovanského *sporъ, z kterého je i polské spory (hojný, vydatný), ruské спорый (zdárný), srbochorvatské spor (pomalý nebo nářečně trvalý). Původ je v indoevropském *spē- (prospívat, dařit se), z kterého je kromě praslovanského potomka také litevské sparùs (rychlý), staroislandské sparr (opatrný), anglické spare (skrovný, zbývající, nadbytečný), německé sparen (šetřit), staroindické sphirá- (mohutný, tlustý). Různorodé významy jdou až do protichůdných poloh (vydatnost versus spořivost v germánské větvi), a zdroj této protichůdnosti se vysvětluje tak, že co je vydatné, to se nevyskytuje tak běžně a je třeba s tím šetřit.[1]
Ve významu slabý se vyskytuje kromě češtiny jen ve slovenštině a lužičtině, čili jde asi o přímý vliv němčiny[1] stejně jako u významu spořivý.[2] Příbuzné je i spořit, které ve staročeštině (spořiti) znamenalo rozhojňovat, množit, nechat prospívat a význam ke spořit se posunul opět asi až pod vlivem německého sparen.[3]
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | sporý | sporý | sporá | sporé | spoří | sporé | sporé | sporá |
| genitiv | sporého | sporého | sporé | sporého | sporých | sporých | sporých | sporých |
| dativ | sporému | sporému | sporé | sporému | sporým | sporým | sporým | sporým |
| akuzativ | sporého | sporý | sporou | sporé | sporé | sporé | sporé | sporá |
| vokativ | sporý | sporý | sporá | sporé | spoří | sporé | sporé | sporá |
| lokál | sporém | sporém | sporé | sporém | sporých | sporých | sporých | sporých |
| instrumentál | sporým | sporým | sporou | sporým | sporými | sporými | sporými | sporými |
| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | sporý |
| komparativ | spořejší |
| superlativ | nejspořejší |