Z praindoevropského základu *pH̥tḗr / *pəHter, po redukci *(p)tē , dále *te- (otec), přes protobaltské *tevas (otec). Přípona -vas je úravděpodobně od *awos - předek. Srovnej s lotyšským tēvs, (syn.: teta, tēte), jotvingským tewʃ, pruským towis (jeho akuzativ singuláru: tāwan), syn.: taws, litevským synonymem tėtis, tėtė, se staroslovanským otьcъ, chetitským attas, řeckým τάτα, τέττα, ἄττα, latinským tata, českým táta. Z jiné strany srovnej se řeckým πατήρ, latinským pater, českým páter, gótským fadar, staroirským athir, anglickým father, v sanskrtu पितृ. Nebo též lotyšské tę̂os, pruská příjmení Tewiko/Thewico/Tewike.
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | tė́vas | tėvaĩ |
| genitiv | tė́vo | tėvų̃ |
| dativ | tė́vui | tėváms |
| akuzativ | tė́vą | tė́vus |
| instrumentál | tė́vu | tėvaĩs |
| lokál | tėvè | tėvuosè |
| vokativ | tė́ve | tėvaĩ |