trhnout

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	trhnu	trhneš	trhne	trhneme	trhnete	trhnou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	trhni	trhněme	trhněte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	trhnuv	trhnuvši	trhnuvše

jediným rychlým zataháním vyvolat přechodný pohyb předmětu nebo jeho části, po kterémžto se zpravidla vrátí do původní polohy
- To, že jde člověk na vycházku, kde narazí na něco úžasně zajímavého, a pak ho od toho odtrhne rozkaz učitele, jako když se psem trhnou na vodítku, aby šel dál, je důležitý jev školního života, napomáhající přesvědčení, jež je u mnohých dětí velmi silné: že totiž věci, které nejvíc chcete dělat, jsou vždycky nedosažitelné.^[1]
- S vlakem to několikrát trhlo a spolu s pár lidmi jsem setrvačností div nevylétl ze sedačky.
- Nad výkřiky českých a slovenských a německých a chorvatských turistů volá jeho vypůjčené jméno, dětskou přezdívku. Hlavou trhnou oba. Hlavou trhnou oba, oba se obrátí za voláním jména Matěj. Chorvatské slunce pálí dál.^[2]
(v obecném jazyce, expresivně) získat peníze
- Zajímá mě hlavně, kolik a jestli vůbec na tom můžu trhnout - jinak s tím odmítám ztrácet čas.

↑ George ORWELL: Uvnitř velryby, z angličtiny přeložila Kateřina HILSKÁ. Atlantis, Brno 1997 — citováno dle Korpus.cz
↑ Vratislav MAŇÁK: Rubikova kostka (Stručné dějiny uchavců). Nakl. Host, Brno 2016 ― cit. dle Korpus.cz