trucovat

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova trucovat. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova trucovat, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká trucovat v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově trucovat, najdete zde. Definice slova trucovat vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definicetrucovat, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

čeština

výslovnost

dělení

  • tru-co-vat

etymologie

Z německého Trotz (vzdor, navzdory) nebo trotzen (vzdorovat).[1]

sloveso

  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas trucuji / trucuju trucuješ trucuje trucujeme trucujete trucují / trucujou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
trucuj trucujme trucujte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné trucoval trucovala trucovalo trucovali trucovaly trucovala
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný trucuje trucujíc trucujíce

význam

  1. uraženě vzdorovat, stranit se či mlčet (po způsobu malého dítěte), dělat naschvály
    • Když konečně se setmělo, šel pod lípy, čekal na Terezku, ale dívka nepřicházela zase. „Aha, chce trucovat,“ pravil Stránský, „nu, však on se jí truc nejlíp hodí. Ať si dělá, co chce; já ji prosit nebudu.“[2]
    • Netrucuj už, prosím tě, a pojď se s námi najíst.

synonyma

  1. být vzdorovitý, (v obecném jazyce) šprajcovat se, být nafučený

překlady

související

poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „truc“, s. 637.
  2. Josef Kajetán Tyl: Karbaník a jeho milá