Všeslovanské. Polské woleć (chtít raději, dávat přednost), ruské starší волить (chtít, přát si), slovinské volíti (volit), chorvatské vòljeti, staroslověnské волити (chtít, mít rád). Praslovanské *voliti (vyjadřovat svou vůli) úzce souvisí s *vol’a (viz vůle). Odpovídá mu gótské waljan (vybírat), staroislandské velja, německé wählen téhož významu i sanskrtské वारयति (volí, vybírá si), vše od opětovacího slovesa tvořeného od základního indoevropského *uel- (chtít, přát si).[1]
osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | volím | volíš | volí | volíme | volíte | volí |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
vol | volme | volte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | volil | volila | volilo | volili | volily | volila |
trpné | volen | volena | voleno | voleni | voleny | volena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | vole | volíc | volíce |