ďábelský

Možná hledáte ďábelsky.

• IPA:

• ďá-bel-ský

• tvrdé

1. ďáblův; související s ďáblem
   • Nebudu popírat, že jsem si Dirka van Rijsewijka představoval jako zvráceného satanistu, ďábelského elegána se stříbrnými nitkami ve vlasech a špičatými nehty, jak sedí v koženém ušáku obklopen černými svícemi, kočkami a polonahými otrokyněmi připravenými při sebemenším náznaku vyhovět jeho lačným choutkám.^[1]
   • Jednou dokonce někdo z nich vyhnal z vesnice zmrzlináře, ale ještě před tím mu nalil do zmrzliny petrolej, aby se ve vesnici se svými ďábelskými svody už neodvážil ukázat. Babička Toňa takové morální zásady neměla. Vůbec byla v ideologických otázkách blíže Jicchakovi než Mošemu.^[2]
2. (expresivně) zlý, zlomyslný
   • Málo se ví o tom, že malá skupina spojeneckých pilotů se ocitla v tom nejďábelštějším Hitlerově systému likvidace lidí.^[3]
   • „Jenže hezké řeči a silácké výhružky nám nepomohou, Vaše Excelence, když on zapírá,“ vzdychl Pálffy a jeho napjatá tvář prozrazovala velké rozpaky. „Máme před sebou hlavu ďábelského spolku – tento muž je zodpovědný za všechny ohavnosti a ještě píše výhružná psaní! Proč ho hned na místě nepopravíme?“^[4]
3. (expresivně) divoký, prudký, nespoutaný
   • Vlahým nočním vzduchem stoupaly výbuchy smíchu. Páry se vytřásaly pod stanem v rytmu ďábelského charlestonu. Třásně na šatech poletovaly kolem štíhlých stehen tanečnic, jejich dlouhé útlé paže vířily, zatímco jejich kavalíři se více či méně úspěšně snažili zachovat tempo paží i nohou.^[5]

1. luciperský, satanský, luciferský, čertovský
2. satanský
3. pekelný

1. —
2. andělský, světecký, svatý
3. —