Z praslovanského *vьlkъ vznikla ukrajinská i další slovanské varianty: staroslověnské влькъ, běloruské воўк, bulharské вълк, srbochorvatské вук / vuk, slovinské volk, české a slovenské vlk, polabské våuk, lužickosrbské wjelk, ruské a makedonské волк, polské wilk.[1]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | во́вк | вовки́ |
genitiv | во́вка | вовкі́в |
dativ | во́вкові / во́вку | вовка́м |
akuzativ | во́вка | вовкі́в |
instrumentál | во́вком | вовка́ми |
lokál | во́вкові / во́вку | вовка́х |
vokativ | во́вче | вовки́ |