докопаться

• IPA:

• dokonavé
• tranzitivní

oznamovací způsob

rozkazovací způsob

příčestí

přechodníky

1. prokopat se (někam, k něčemu)
2. (přeneseně) dopátrat se, přijít na kloub
3. (докопаться до кого) (přeneseně, hovorově) rýpavě se pustit (do někoho), vyjet na (někoho), vrhnout se (na někoho)
   • Ты объясни нам, коронавирус, че ты до всех нас докопался. Возможно, просто ты разозлился, что ты родился в какой-то жопе. Что был в какашках, в летучей мыши, что в дохлой крысе ты тусовался, и вот ты вышел такой бля – хоп, а сейчас покажу я вам, кто здесь папа, всех вас заставлю себя бояться, руки, блядь, мыть, сидеть, сука, ровно. – Vysvětli nám, koronavire, co proti nám všem máš. Možná tě prostě vytočilo to, že ses narodil v nějaké prdeli. To, žes byl v hovínkách, v netopýrovi, žes bloumal ve chcíplé kryse. A tak jsi vylezl, hop, a teď vám ukážu, kdo je tady taťka, donutím vás všechny, abyste se mě báli, abyste si krucinál myli ruce a seděli doprdele rovně.^[1]

1. —, проры́ться, прокопа́ться
2. доиска́ться, проню́хать
3. наброситься, пристать

• докапываться
• копаться
• докопать
• копать