дѫбрава

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova дѫбрава. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova дѫбрава, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká дѫбрава v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově дѫбрава, najdete zde. Definice slova дѫбрава vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceдѫбрава, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

staroslověnština

etymologie

Odvozené příponou -ava (resp. -ova) od substantiva dǫbrъ.

Srov. stčes. dúbra – "rybník", dúbrava – "luh";[1] čes. doubrava; sloven. dúbrava; pol. dąbrowa; hluž., dluž. dubrawa; rus. дубра́ва/дубро́ва; ukr. дубро́ва/дiбро́ва; bulh. дъбра́ва; srbochorv. dùbrava, topon. Dùbrôvnik; slovin. dobrȃva.[2]

varianty

  • дѫброва (PsSin)

podstatné jméno

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování

Substantivum singulár duál plurál
nominativ дѫбрава дѫбравѣ дѫбравъі
genitiv дѫбравъі дѫбравѹ дѫбравъ
dativ дѫбравѣ дѫбравама дѫбравамъ
akuzativ дѫбравѫ дѫбравѣ дѫбравъі
vokativ дѫбраво дѫбравѣ дѫбравъі
lokál дѫбравѣ дѫбравѹ дѫбравахъ
instrumentál дѫбравоѭ дѫбравама дѫбравами

význam

  1. háj, listnatý les
    • ꙗко огнь и попалꙗѥтъ дѫбровъі – Jakož oheň spaluje lesy, ...

srovnej

  1. лѣсъ, лѫгъ

související

poznámky

  1. GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia, Praha 1970.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.