звѣрь

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova звѣрь. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova звѣрь, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká звѣрь v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově звѣрь, najdete zde. Definice slova звѣрь vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceзвѣрь, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

staroslověnština

etymologie

Z praslov. *zvě̑rь; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; i-kmenová deklinace.

Srov. stčes. zvěř – "zvíře, živočich, zvěř";[2] čes. zvěř, zvíře; sloven. zver, zviera; pol. zwierz, zwierzę; dluž. zwěrjо; hluž. zwěŕe; strus. звѣрь; rus. зверь; ukr. звір; bulh. звяр; srbochorv. zvijȇr; slovin. zvȇr, zverȋ.[3]

podstatné jméno

  • rod mužský
  • i-kmenová deklinace

skloňování

Substantivum singulár duál plurál
nominativ звѣрь звѣри звѣриѥ
genitiv звѣри звѣрию звѣрии
dativ звѣри звѣрьма звѣрьмъ
akuzativ звѣрь звѣри звѣри
vokativ звѣри звѣри звѣриѥ
lokál звѣри звѣрию звѣрьхъ
instrumentál звѣрьмь звѣрьма звѣрьми

význam

  1. (divoké) zvíře, živočich
    • бѣ съ звѣрьми • и анг̑єли слѹжаахѫ ѥмѹ – Byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.

srovnej

  1. животьно, животъ

související

poznámky

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008;
  2. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  3. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.