Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
срьдьцє. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
срьдьцє, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
срьдьцє v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
срьдьцє, najdete zde. Definice slova
срьдьцє vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
срьдьцє, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
staroslověnština
etymologie
Z praslov. *sь̏rdьce; paradigma přízvuku (c); rod střední; jo-kmenová deklinace.
Srov. čes., sloven. srdce; stpol. siеrсе; pol., dluž. serce; rus. се́рдце - pl. сердца́; ukr. се́рце; běl се́рце; bulh. сърдце́; srbochorv. sȑce; slovin. srсе̣̑.
podstatné jméno
- rod střední
- jo-kmenová deklinace
skloňování
| Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
| nominativ
|
срьдьцє
|
срьдьци
|
срьдьца
|
| genitiv
|
срьдьца
|
срьдьцѹ
|
срьдьць
|
| dativ
|
срьдьцѹ
|
срьдьцєма
|
срьдьцємъ
|
| akuzativ
|
срьдьцє
|
срьдьци
|
срьдьца
|
| vokativ
|
срьдьцє
|
срьдьци
|
срьдьца
|
| lokál
|
срьдьци
|
срьдьцѹ
|
срьдьцихъ
|
| instrumentál
|
срьдьцємь
|
срьдьцєма
|
срьдьци
|
význam
- srdce (orgán)
- орѫжиѥ ихъ вънидєтъ въ срьдьца ихъ • и лѫци ихъ съкрѹшѧтъ сѧ – Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy.
- ослѣпи очи ихъ • и окамѣнилъ ѥстъ срьдьца ихъ • да нє видѧтъ очима • ни разѹмѣѭтъ срьдьцємь – Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí.
- srdce (centrum duševního života, citů a snah)
- и ѥжє любити и вьсѣмь срьдьцємь • и вьсѣмь разѹмомь • и вьсєѭ дѹшєѭ • и вьсєѭ крѣпостиѭ – A milovati jej z celého srdce, z celého rozumu, z celé duše i z celé síly.
- сєго ради възвєсєлитъ сѧ срьдьцє моѥ • и възрадова сѧ ѩзъікъ мои • пакъі жє и плъть моꙗ въсєлитъ сѧ на ѹпъваниѥ – Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo.
- střed, vnitřek (nějaké věci)
- тако бѫдєтъ съінъ чловѣчьскъіи въ срьдьци зємлѩ три дни и три нощи – ... tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
- сєго ради нє ѹбоимъ сѧ ѥгда съмѫщаѥтъ сѧ зємлꙗ • и прѣлагаѭтъ сѧ горъі въ срьдьца мор̑ьскаꙗ – Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří.
související
poznámky
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "сердце".