чрѣво

Z praslov. *čêrvo; paradigma přízvuku (c);^[1] rod střední; o-kmenová deklinace.

Srov. stčes. třěvo – "střevo; (pl.) vnitřnosti; nitro, srdce";^[2] čes. střevo; sloven. črevo; pol. trzewo – "vnitřnosti, útroby; střevo"; hluž. črjewo – "střevo"; dluž. cŕowo – "střeva"; polab. crevü – "střeva; vntřnosti"; strus. черево – "břicho; (pl.) vntřnosti"; rus. чре́во (z cslov.), dial. че́рево – "břicho" - pl. черева́ – "vnitřnosti"; ukr. dial. че́рево – "břicho"; bulh. чрево – "střevo"; srbochorv. crijèvo – "střevo"; slovin. črẹvộ, črevệsa – "střevo; břicho".^[3][4]

• rod střední
• o-kmenová deklinace

1. břicho, útroba
   • ꙗко бо бѣ иона въ чрѣвѣ к̑итовѣ три дьни и три нощи – Jako byl Jonáš v břiše velryby tři dny a tři noci ...
   • бъістъ срьдьцє моѥ ꙗко воскъ таѩ посрѣдѣ чрѣва моѥго – Jako vosk bylo mé srdce, rozplynulo se v mém nitru.
2. mateřské lůno
   • благословлѥна тъі въ жєнахъ • благословлѥнъ плодъ чрѣва твоѥго – Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého lůna.
3. pl. - vnitřnosti
   • повѣсивъ жє ꙗ повєлѣ дьрати жєлѣзнъі ногътъі доидєжє чрѣва начьнѫтъ хотѣти извалити сѧ на зємлѭ – Pověsil je a přikázal drát železnými drápy, dokud se vnitřnosti nevyvalí na zem.

1. отъ чрѣва / и-щрѣва / и чрѣва – od narození
   • давъі апостолѹ твоѥмѹ пєтрѹ въставити хромаѥго въ имѧ твоѥ • и ѹтврьдити ноѕѣ ѥго • сѫща хрома отъ чрѣва матєрє своѥѩ – Ve jménu svém nechal jsi Petra, apoštola svého, zvednout od narození chromého a vyléčit jeho nohy.
2. въ чрѣвѣ имати / приѩти / зачѧти – být těhotná; počínat/počít
   • прѣждє дажє нє сънѧстє сѧ • обрѣтє сѧ имѫщи въ чрѣвѣ отъ дѹха свѧта – Dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.

1. ѫтроба
2. ѫтроба, ложєсна
3. ѫтроба

1. отъ/из ѫтробъі, отъ/из ложєснъ
2. –

• чрѣвии
• чрѣвьнъ