Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
чѧдо. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
чѧдо, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
чѧдо v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
чѧдо, najdete zde. Definice slova
чѧдо vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
чѧдо, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
staroslověnština
etymologie
Z praslov. *čędo; paradigma přízvuku (a);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. stčes. čad/čád – "hoch, mladík", čada/čáda – "holka, děvče";[2] stpol. czędo – "dítě"; rus., ukr. ча́до – "dítě"; běl. чадо́ – "zlé dítě, tvrdohlavý člověk"; bulh. че́до – "dítě"; srbochorv. (arch.) čȅdo – "dítě".[3]
podstatné jméno
- rod střední
- o-kmenová deklinace
skloňování
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
чѧдо
|
чѧдѣ
|
чѧда
|
genitiv
|
чѧда
|
чѧдѹ
|
чѧдъ
|
dativ
|
чѧдѹ
|
чѧдома
|
чѧдомъ
|
akuzativ
|
чѧдо
|
чѧдѣ
|
чѧда
|
vokativ
|
чѧдо
|
чѧдѣ
|
чѧда
|
lokál
|
чѧдѣ
|
чѧдѹ
|
чѧдѣхъ
|
instrumentál
|
чѧдомь
|
чѧдома
|
чѧдъі
|
význam
- dítě; syn; potomek
- ащє комѹ братръ ѹмьрєтъ имъі жєнѫ • и тъ бє-щ-ѧдъ ѹмьрєтъ – Zemře-li něčí bratr ženatý, ale bezdětný ...
- чловѣкъ єтєръ имѣ дъвѣ чѧдѣ • и пришьдъ къ прьвѹѥмѹ рєчє • чѧдо иди дьньсь дѣлаи въ виноградѣ моѥмь – Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici!'
- агарь бо ѥстъ сина гора • ѥжє въ аравии • прилагаѥтъ сѧ нъінѣшьн̑иимь иѥрѹсалимѣ • работаѥтъ бо съ чѧдъі своими – Hagar znamená horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi.
- глагола ослаблѥнѹѥмѹ • чѧдо отъпѹщаѭтъ ти сѧ грѣси твои – Řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
- дастъ имъ власть чѧдомь божиѥмь бъіти – Dal jim moc stát se Božími dětmi.
srovnej
- дѣтищь, чѧдьцє; отрокъ, съінъ
poznámky
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Academia, Praha 1970.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.