Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
юнъ. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
юнъ, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
юнъ v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
юнъ, najdete zde. Definice slova
юнъ vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
юнъ, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
staroslověnština
etymologie
Z praslov. *jȗnъ; paradigma přízvuku (c).
Srov. čes. poet. juný – "mladý"; strus. (о)унъ; rus. ю́ный (z církevní slovanštiny); ukr. ю́ний; bulh. arch. юн; srbochorv. círk. jun; slovin. jȗn, f. júna.
přídavné jméno
jmenné skloňování
- o-kmenové (m., n.) / ā-kmenové (f.)
- vok. sg. často (m.) / zcela (f.) nahrazen nom. sg.
složené skloňování
Číslo
|
Singulár
|
Duál
|
Plurál
|
Rod
|
Mužský
|
Ženský
|
Střední
|
Mužský
|
Ženský
|
Střední
|
Mužský
|
Ženský
|
Střední
|
Nominativ
|
юнъіи
|
юнаꙗ
|
юноѥ
|
юнаꙗ
|
юнѣи
|
юнѣи
|
юнии
|
юнъіѩ
|
юнаꙗ
|
Genitiv
|
юнаѥго
|
юнъіѩ
|
юнаѥго
|
юнѹю
|
юнѹю
|
юнѹю
|
юнъіихъ
|
юнъіихъ
|
юнъіихъ
|
Dativ
|
юнѹѥмѹ
|
юнѣи
|
юнѹѥмѹ
|
юнъіима
|
юнъіима
|
юнъіима
|
юнъіимъ
|
юнъіимъ
|
юнъіимъ
|
Akuzativ
|
юнъіи
|
юнѫѭ
|
юноѥ
|
юнаꙗ
|
юнѣи
|
юнѣи
|
юнъіѩ
|
юнъіѩ
|
юнаꙗ
|
Vokativ
|
юнъіи
|
юнаꙗ
|
юноѥ
|
юнаꙗ
|
юнѣи
|
юнѣи
|
юнии
|
юнъіѩ
|
юнаꙗ
|
Lokál
|
юнѣѥмь
|
юнѣи
|
юнѣѥмь
|
юнѹю
|
юнѹю
|
юнѹю
|
юнъіихъ
|
юнъіихъ
|
юнъіихъ
|
Instrumentál
|
юнъіимь
|
юноѭ
|
юнъіимь
|
юнъіима
|
юнъіима
|
юнъіима
|
юнъіими
|
юнъіими
|
юнъіими
|
stupňování
Stupeň
|
Tvar
|
Pozitiv
|
юнъ
|
Komparativ
|
юнѣи
|
Superlativ
|
—
|
Elativ
|
—
|
význam
- mladý
- о чємь исправитъ юнъіи пѫть свои – Jak očistí mladík stezku svou?
srovnej
- младъ
související
poznámky
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.