юнъ

Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova юнъ. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova юнъ, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká юнъ v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově юнъ, najdete zde. Definice slova юнъ vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definiceюнъ, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.

staroslověnština

etymologie

Z praslov. *jȗnъ; paradigma přízvuku (c).

Srov. čes. poet. juný – "mladý"; strus. (о)унъ; rus. ю́ный (z církevní slovanštiny); ukr. ю́ний; bulh. arch. юн; srbochorv. círk. jun; slovin. jȗn, f. júna.

přídavné jméno

  • tvrdé

jmenné skloňování

  • o-kmenové (m., n.) / ā-kmenové (f.)
  • vok. sg. často (m.) / zcela (f.) nahrazen nom. sg.

složené skloňování

Číslo Singulár Duál Plurál
Rod Mužský Ženský Střední Mužský Ženský Střední Mužský Ženský Střední
Nominativ юнъіи юнаꙗ юноѥ юнаꙗ юнѣи юнѣи юнии юнъіѩ юнаꙗ
Genitiv юнаѥго юнъіѩ юнаѥго юнѹю юнѹю юнѹю юнъіихъ юнъіихъ юнъіихъ
Dativ юнѹѥмѹ юнѣи юнѹѥмѹ юнъіима юнъіима юнъіима юнъіимъ юнъіимъ юнъіимъ
Akuzativ юнъіи юнѫѭ юноѥ юнаꙗ юнѣи юнѣи юнъіѩ юнъіѩ юнаꙗ
Vokativ юнъіи юнаꙗ юноѥ юнаꙗ юнѣи юнѣи юнии юнъіѩ юнаꙗ
Lokál юнѣѥмь юнѣи юнѣѥмь юнѹю юнѹю юнѹю юнъіихъ юнъіихъ юнъіихъ
Instrumentál юнъіимь юноѭ юнъіимь юнъіима юнъіима юнъіима юнъіими юнъіими юнъіими

stupňování

Stupeň Tvar
Pozitiv юнъ
Komparativ юнѣи
Superlativ
Elativ

význam

  1. mladý
    • о чємь исправитъ юнъіи пѫть свои – Jak očistí mladík stezku svou?

srovnej

  1. младъ

související

poznámky

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.