From úředník (“civil servant”) + -ický.
úřednický (adverb úřednicky)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | úřednický | úřednická | úřednické | |
genitive | úřednického | úřednické | úřednického | |
dative | úřednickému | úřednické | úřednickému | |
accusative | úřednického | úřednický | úřednickou | úřednické |
locative | úřednickém | úřednické | úřednickém | |
instrumental | úřednickým | úřednickou | úřednickým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | úředničtí | úřednické | úřednická | |
genitive | úřednických | |||
dative | úřednickým | |||
accusative | úřednické | úřednická | ||
locative | úřednických | |||
instrumental | úřednickými |