Inherited from Old Czech čeledín. Related to čeleď.
čeledín m anim
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | čeledín | čeledíni |
genitive | čeledína | čeledínů |
dative | čeledínovi, čeledínu | čeledínům |
accusative | čeledína | čeledíny |
vocative | čeledíne | čeledíni |
locative | čeledínovi, čeledínu | čeledínech |
instrumental | čeledínem | čeledíny |
From čeled.
čeledín m pers
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | čeledín | čeledíny | čeledíni, čeledínové |
genitive | čeledína | čeledínú | čeledínóv |
dative | čeledínu, čeledínovi | čeledínoma | čeledínóm |
accusative | čeledína | čeledíny | čeledíny |
vocative | čeledíne | čeledíny | čeledíni, čeledínové |
locative | čeledínu, čeledínovi | čeledínú | čeledíniech |
instrumental | čeledínem | čeledínoma | čeledíny |