αμάθευτος • (amátheftos) m (feminine αμάθευτη, neuter αμάθευτο)
singular | plural | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
nominative | αμάθευτος (amátheftos) | αμάθευτη (amáthefti) | αμάθευτο (amáthefto) | αμάθευτοι (amátheftoi) | αμάθευτες (amátheftes) | αμάθευτα (amáthefta) | |
genitive | αμάθευτου (amátheftou) | αμάθευτης (amátheftis) | αμάθευτου (amátheftou) | αμάθευτων (amáthefton) | αμάθευτων (amáthefton) | αμάθευτων (amáthefton) | |
accusative | αμάθευτο (amáthefto) | αμάθευτη (amáthefti) | αμάθευτο (amáthefto) | αμάθευτους (amátheftous) | αμάθευτες (amátheftes) | αμάθευτα (amáthefta) | |
vocative | αμάθευτε (amáthefte) | αμάθευτη (amáthefti) | αμάθευτο (amáthefto) | αμάθευτοι (amátheftoi) | αμάθευτες (amátheftes) | αμάθευτα (amáthefta) |