изопа́ченик • (izopáčenik) m (plural изопаче́ници, feminine изопаче́ничка)
singular | plural | |
---|---|---|
indefinite | изопаченик (izopačenik) | изопаченици (izopačenici) |
definite unspecified | изопаченикот (izopačenikot) | изопачениците (izopačenicite) |
definite proximal | изопачеников (izopačenikov) | изопаченициве (izopačenicive) |
definite distal | изопаченикон (izopačenikon) | изопаченицине (izopačenicine) |
vocative | изопаченику (izopačeniku) | изопаченици (izopačenici) |
count form | — | изопаченика (izopačenika) |