Borrowed from Ottoman Turkish قیچ (kıç).
кичма • (kičma) f (plural кичми)
singular | plural | |
---|---|---|
indefinite | кичма (kičma) | кичми (kičmi) |
definite unspecified | кичмата (kičmata) | кичмите (kičmite) |
definite proximal | кичмава (kičmava) | кичмиве (kičmive) |
definite distal | кичмана (kičmana) | кичмине (kičmine) |
vocative | кичмо (kičmo) | кичми (kičmi) |
Borrowed from Ottoman Turkish قیچ (kıç).
ки̑чма f (Latin spelling kȋčma)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | ки̑чма | кичме |
genitive | кичме | ки̑чма̄ / ки̑чмӣ |
dative | кичми | кичмама |
accusative | кичму | кичме |
vocative | кичмо | кичме |
locative | кичми | кичмама |
instrumental | кичмом | кичмама |