Morphologically from корхтамс (korxtams, “to speak”) + -кс (-ks, “”).
корхтамакс • (korxtamaks)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | корхтамакс (korxtamaks) | корхтамакст (korxtamakst) |
genitive | корхтамаксонь (korxtamaksoń) | — |
dative | корхтамаксонди (korxtamaksondi) | — |
ablative | корхтамакста (korxtamaksta) | — |
inessive | корхтамаксса (korxtamakssa) | — |
elative | корхтамаксста (korxtamakssta) | — |
illative | корхтамаксс (korxtamakss) | — |
prolative | корхтамаксова (korxtamaksova) | — |
comparative | корхтамаксшка (korxtamaksška) | — |
translative | корхтамаксокс (korxtamaksoks) | — |
abessive | корхтамаксфтома (korxtamaksftoma) | — |
causative | корхтамаксонкса (korxtamaksonksa) | — |
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | корхтамакссь (korxtamaksś) | корхтамаксне (korxtamaksne) |
genitive | корхтамаксть (korxtamaksť) | корхтамакснень (korxtamaksneń) |
dative | корхтамаксти (korxtamaksti) | корхтамаксненди (korxtamaksnendi) |