Inherited from Proto-Slavic *mъnožьstvo.
мъножьство • (mŭnožĭstvo) n
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | мъножьство mŭnožĭstvo |
мъножьствѣ mŭnožĭstvě |
мъножьства mŭnožĭstva |
genitive | мъножьства mŭnožĭstva |
мъножьствоу mŭnožĭstvu |
мъножьствъ mŭnožĭstvŭ |
dative | мъножьствоу mŭnožĭstvu |
мъножьствома mŭnožĭstvoma |
мъножьствомъ mŭnožĭstvomŭ |
accusative | мъножьство mŭnožĭstvo |
мъножьствѣ mŭnožĭstvě |
мъножьства mŭnožĭstva |
instrumental | мъножьствомъ mŭnožĭstvomŭ |
мъножьствома mŭnožĭstvoma |
мъножьствꙑ mŭnožĭstvy |
locative | мъножьствѣ mŭnožĭstvě |
мъножьствоу mŭnožĭstvu |
мъножьствѣхъ mŭnožĭstvěxŭ |
vocative | мъножьство mŭnožĭstvo |
мъножьствѣ mŭnožĭstvě |
мъножьства mŭnožĭstva |