Borrowed from Old Church Slavonic съвѣдѣтель (sŭvědětelĭ). Equivalent to съвѣдѣти (sŭvěděti, “to know”) + -тель (-telĭ).
съвѣдѣтель (sŭvědětelĭ) m
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | съвѣдѣтель sŭvědětelĭ |
съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтелие sŭvědětelije |
genitive | съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтелию sŭvěděteliju |
съвѣдѣтелии sŭvědětelii |
dative | съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтельма sŭvědětelĭma |
съвѣдѣтельмъ sŭvědětelĭmŭ |
accusative | съвѣдѣтель sŭvědětelĭ |
съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтели sŭvěděteli |
instrumental | съвѣдѣтельмь sŭvědětelĭmĭ |
съвѣдѣтельма sŭvědětelĭma |
съвѣдѣтельми sŭvědětelĭmi |
locative | съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтелию sŭvěděteliju |
съвѣдѣтельхъ sŭvědětelĭxŭ |
vocative | съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтели sŭvěděteli |
съвѣдѣтелие sŭvědětelije |