хохштаплер • (hohštapler) m
singular | plural | |
---|---|---|
indefinite | хохштаплер (hohštapler) | хохштаплери (hohštapleri) |
definite unspecified | хохштаплерот (hohštaplerot) | хохштаплерите (hohštaplerite) |
definite proximal | хохштаплеров (hohštaplerov) | хохштаплериве (hohštaplerive) |
definite distal | хохштаплерон (hohštapleron) | хохштаплерине (hohštaplerine) |
vocative | хохштаплеру (hohštapleru) | хохштаплери (hohštapleri) |
count form | — | хохштаплера (hohštaplera) |
From German Hochstapler.
хо̀хштаплер m (Latin spelling hòhštapler)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | хохштаплер | хохштаплери |
genitive | хохштаплера | хохштаплера |
dative | хохштаплеру | хохштаплерима |
accusative | хохштаплера | хохштаплере |
vocative | хохштаплеру | хохштаплери |
locative | хохштаплеру | хохштаплерима |
instrumental | хохштаплером | хохштаплерима |