From ஈச்சு (īccu).
ஈச்சை • (īccai)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | ஈச்சை īccai |
ஈச்சைகள் īccaikaḷ |
vocative | ஈச்சையே īccaiyē |
ஈச்சைகளே īccaikaḷē |
accusative | ஈச்சையை īccaiyai |
ஈச்சைகளை īccaikaḷai |
dative | ஈச்சைக்கு īccaikku |
ஈச்சைகளுக்கு īccaikaḷukku |
benefactive | ஈச்சைக்காக īccaikkāka |
ஈச்சைகளுக்காக īccaikaḷukkāka |
genitive 1 | ஈச்சையுடைய īccaiyuṭaiya |
ஈச்சைகளுடைய īccaikaḷuṭaiya |
genitive 2 | ஈச்சையின் īccaiyiṉ |
ஈச்சைகளின் īccaikaḷiṉ |
locative 1 | ஈச்சையில் īccaiyil |
ஈச்சைகளில் īccaikaḷil |
locative 2 | ஈச்சையிடம் īccaiyiṭam |
ஈச்சைகளிடம் īccaikaḷiṭam |
sociative 1 | ஈச்சையோடு īccaiyōṭu |
ஈச்சைகளோடு īccaikaḷōṭu |
sociative 2 | ஈச்சையுடன் īccaiyuṭaṉ |
ஈச்சைகளுடன் īccaikaḷuṭaṉ |
instrumental | ஈச்சையால் īccaiyāl |
ஈச்சைகளால் īccaikaḷāl |
ablative | ஈச்சையிலிருந்து īccaiyiliruntu |
ஈச்சைகளிலிருந்து īccaikaḷiliruntu |