|
From கிழக்கு (kiḻakku, “east”) and திமோர் (timōr, “Timor”).
கிழக்குத் திமோர் • (kiḻakkut timōr)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | கிழக்குத் திமோர் kiḻakkut timōr |
- |
vocative | கிழக்குத் திமோரே kiḻakkut timōrē |
- |
accusative | கிழக்குத் திமோரை kiḻakkut timōrai |
- |
dative | கிழக்குத் திமோருக்கு kiḻakkut timōrukku |
- |
benefactive | கிழக்குத் திமோருக்காக kiḻakkut timōrukkāka |
- |
genitive 1 | கிழக்குத் திமோருடைய kiḻakkut timōruṭaiya |
- |
genitive 2 | கிழக்குத் திமோரின் kiḻakkut timōriṉ |
- |
locative 1 | கிழக்குத் திமோரில் kiḻakkut timōril |
- |
locative 2 | கிழக்குத் திமோரிடம் kiḻakkut timōriṭam |
- |
sociative 1 | கிழக்குத் திமோரோடு kiḻakkut timōrōṭu |
- |
sociative 2 | கிழக்குத் திமோருடன் kiḻakkut timōruṭaṉ |
- |
instrumental | கிழக்குத் திமோரால் kiḻakkut timōrāl |
- |
ablative | கிழக்குத் திமோரிலிருந்து kiḻakkut timōriliruntu |
- |