From bōs (“ox, cow”) + -īnus.
bovīnus (feminine bovīna, neuter bovīnum); first/second-declension adjective
First/second-declension adjective.
Number | Singular | Plural | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Case / Gender | Masculine | Feminine | Neuter | Masculine | Feminine | Neuter | |
Nominative | bovīnus | bovīna | bovīnum | bovīnī | bovīnae | bovīna | |
Genitive | bovīnī | bovīnae | bovīnī | bovīnōrum | bovīnārum | bovīnōrum | |
Dative | bovīnō | bovīnō | bovīnīs | ||||
Accusative | bovīnum | bovīnam | bovīnum | bovīnōs | bovīnās | bovīna | |
Ablative | bovīnō | bovīnā | bovīnō | bovīnīs | |||
Vocative | bovīne | bovīna | bovīnum | bovīnī | bovīnae | bovīna |