From chvět (“to quaver”) + -ivý.
chvějivý (comparative chvějivější, superlative nejchvějivější, adverb chvějivě)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | chvějivý | chvějivá | chvějivé | |
genitive | chvějivého | chvějivé | chvějivého | |
dative | chvějivému | chvějivé | chvějivému | |
accusative | chvějivého | chvějivý | chvějivou | chvějivé |
locative | chvějivém | chvějivé | chvějivém | |
instrumental | chvějivým | chvějivou | chvějivým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | chvějiví | chvějivé | chvějivá | |
genitive | chvějivých | |||
dative | chvějivým | |||
accusative | chvějivé | chvějivá | ||
locative | chvějivých | |||
instrumental | chvějivými |