Inherited from Old Czech dóstojný, from Proto-Slavic *dostojьnъ. Compare Serbo-Croatian dostojan.
důstojný (comparative důstojnější, superlative nejdůstojnější, adverb důstojně)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | důstojný | důstojná | důstojné | |
genitive | důstojného | důstojné | důstojného | |
dative | důstojnému | důstojné | důstojnému | |
accusative | důstojného | důstojný | důstojnou | důstojné |
locative | důstojném | důstojné | důstojném | |
instrumental | důstojným | důstojnou | důstojným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | důstojní | důstojné | důstojná | |
genitive | důstojných | |||
dative | důstojným | |||
accusative | důstojné | důstojná | ||
locative | důstojných | |||
instrumental | důstojnými |