Inherited from Old Czech jistý, from Proto-Slavic *jistъ (“true, genuine”), from Proto-Balto-Slavic *ī́ˀstas, further origin uncertain.
jistý (comparative jistější, superlative nejjistější, adverb jistě)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | jistý | jistá | jisté | |
genitive | jistého | jisté | jistého | |
dative | jistému | jisté | jistému | |
accusative | jistého | jistý | jistou | jisté |
locative | jistém | jisté | jistém | |
instrumental | jistým | jistou | jistým | |
short | jist | jista | jisto | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | jistí | jisté | jistá | |
genitive | jistých | |||
dative | jistým | |||
accusative | jisté | jistá | ||
locative | jistých | |||
instrumental | jistými | |||
short | jisti | jisty | jista |