obrovitý
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | obrovitý | obrovitá | obrovité | |
genitive | obrovitého | obrovité | obrovitého | |
dative | obrovitému | obrovité | obrovitému | |
accusative | obrovitého | obrovitý | obrovitou | obrovité |
locative | obrovitém | obrovité | obrovitém | |
instrumental | obrovitým | obrovitou | obrovitým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | obrovití | obrovité | obrovitá | |
genitive | obrovitých | |||
dative | obrovitým | |||
accusative | obrovité | obrovitá | ||
locative | obrovitých | |||
instrumental | obrovitými |