obvyklý (comparative obvyklejší, superlative nejobvyklejší, adverb obvykle)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | obvyklý | obvyklá | obvyklé | |
genitive | obvyklého | obvyklé | obvyklého | |
dative | obvyklému | obvyklé | obvyklému | |
accusative | obvyklého | obvyklý | obvyklou | obvyklé |
locative | obvyklém | obvyklé | obvyklém | |
instrumental | obvyklým | obvyklou | obvyklým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | obvyklí | obvyklé | obvyklá | |
genitive | obvyklých | |||
dative | obvyklým | |||
accusative | obvyklé | obvyklá | ||
locative | obvyklých | |||
instrumental | obvyklými |