From opodstatnit + -ný.
opodstatněný
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | opodstatněný | opodstatněná | opodstatněné | |
genitive | opodstatněného | opodstatněné | opodstatněného | |
dative | opodstatněnému | opodstatněné | opodstatněnému | |
accusative | opodstatněného | opodstatněný | opodstatněnou | opodstatněné |
locative | opodstatněném | opodstatněné | opodstatněném | |
instrumental | opodstatněným | opodstatněnou | opodstatněným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | opodstatnění | opodstatněné | opodstatněná | |
genitive | opodstatněných | |||
dative | opodstatněným | |||
accusative | opodstatněné | opodstatněná | ||
locative | opodstatněných | |||
instrumental | opodstatněnými |