Inherited from Old Czech osamělý. By surface analysis, osaměl + ý, from the verb osamět.
osamělý (comparative osamělejší, superlative nejosamělejší, adverb osaměle)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | osamělý | osamělá | osamělé | |
genitive | osamělého | osamělé | osamělého | |
dative | osamělému | osamělé | osamělému | |
accusative | osamělého | osamělý | osamělou | osamělé |
locative | osamělém | osamělé | osamělém | |
instrumental | osamělým | osamělou | osamělým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | osamělí | osamělé | osamělá | |
genitive | osamělých | |||
dative | osamělým | |||
accusative | osamělé | osamělá | ||
locative | osamělých | |||
instrumental | osamělými |