From prahnouc + -í, from the verb prahnout.
prahnoucí
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | prahnoucí | prahnoucí | prahnoucí | |
genitive | prahnoucího | prahnoucí | prahnoucího | |
dative | prahnoucímu | prahnoucí | prahnoucímu | |
accusative | prahnoucího | prahnoucí | prahnoucí | prahnoucí |
locative | prahnoucím | prahnoucí | prahnoucím | |
instrumental | prahnoucím | prahnoucí | prahnoucím | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | prahnoucí | prahnoucí | prahnoucí | |
genitive | prahnoucích | |||
dative | prahnoucím | |||
accusative | prahnoucí | prahnoucí | ||
locative | prahnoucích | |||
instrumental | prahnoucími |