rozkulačit

Borrowed from Russian раскула́чить (raskuláčitʹ). Morphologically equivalent to roz- +‎ kulak +‎ -it.

• IPA^(key):
• Rhymes: -atʃɪt
• Hyphenation: roz‧ku‧la‧čit

rozkulačit pf (imperfective rozkulačovat)

1. (derogatory, historical, transitive) to dekulakize, to collectivize the property of a kulak (a wealthy peasant)
   • 2001, Jiří Kratochvil, Brno nostalgické i ironické‎, Brno: Petrov, →ISBN, page 179:

     Za ty dva roky komunisti rozkulačili, jak tomu drancování říkali, všecky okolní dědiny […]

     In those two years communists dekulakized, as they called the plundering, all the surrounding villages

• “rozkulačit”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “rozkulačiti”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “rozkulačiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989