From rušit (“to disturb”) + -ivý.
rušivý (comparative rušivější, superlative nejrušivější, adverb rušivě)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | rušivý | rušivá | rušivé | |
genitive | rušivého | rušivé | rušivého | |
dative | rušivému | rušivé | rušivému | |
accusative | rušivého | rušivý | rušivou | rušivé |
locative | rušivém | rušivé | rušivém | |
instrumental | rušivým | rušivou | rušivým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | rušiví | rušivé | rušivá | |
genitive | rušivých | |||
dative | rušivým | |||
accusative | rušivé | rušivá | ||
locative | rušivých | |||
instrumental | rušivými |