Inherited from Proto-Slavic *snětь.
snět f
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | snět | sněti | sněti |
genitive | sněti | sněťú | snětí |
dative | sněti | snětma | snětem |
accusative | snět | sněti | sněti |
vocative | sněti | sněti | sněti |
locative | sněti | sněťú | snětech |
instrumental | sněťú | snětma | snětmi |
Inherited from Proto-Slavic *snětь (“block, log, branch”).
snět m inan
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | snět | sněty | sněti, snětové |
genitive | sněta, snětu | snětú | snětóv |
dative | snětu | snětoma | snětóm |
accusative | snět | sněty | sněty |
vocative | sněte | sněty | sněti, snětové |
locative | snětě, snětu | snětú | snětiech |
instrumental | snětem | snětoma | sněty |