Inherited from Old Czech vrúcí, from Proto-Slavic *vьrǫťь.
vroucí
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vroucí | vroucí | vroucí | |
genitive | vroucího | vroucí | vroucího | |
dative | vroucímu | vroucí | vroucímu | |
accusative | vroucího | vroucí | vroucí | vroucí |
locative | vroucím | vroucí | vroucím | |
instrumental | vroucím | vroucí | vroucím | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vroucí | vroucí | vroucí | |
genitive | vroucích | |||
dative | vroucím | |||
accusative | vroucí | vroucí | ||
locative | vroucích | |||
instrumental | vroucími |