Coined by Klaret. By surface analysis, vystrhati + čka. First attested in the 14th century.
vystrhačka f
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | vystrhačka | vystrhačcě | vystrhačky |
genitive | vystrhačky | vystrhačkú | vystrhaček |
dative | vystrhačcě | vystrhačkama | vystrhačkám |
accusative | vystrhačku | vystrhačcě | vystrhačky |
vocative | vystrhačko | vystrhačcě | vystrhačky |
locative | vystrhačcě | vystrhačkú | vystrhačkách |
instrumental | vystrhačkú | vystrhačkama | vystrhačkami |