Unknown. Probably coined by Klaret, not attested elsewhere. First attested in the 14th century.
vytříš m animal
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | vytříš | vytříšě | vytříši, vytříšové |
genitive | vytříšě | vytříšú | vytříšóv |
dative | vytříšu, vytříšovi | vytříšoma | vytříšóm |
accusative | vytříš, vytříšě | vytříšě | vytříšě |
vocative | vytříšu | vytříšě | vytříši, vytříšové |
locative | vytříši, vytříšu, vytříšovi | vytříšú | vytříších |
instrumental | vytříšem | vytříšoma | vytříši |