From váhat (“to hesitate”) + -avý.
váhavý (comparative váhavější, superlative nejváhavější, adverb váhavě)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | váhavý | váhavá | váhavé | |
genitive | váhavého | váhavé | váhavého | |
dative | váhavému | váhavé | váhavému | |
accusative | váhavého | váhavý | váhavou | váhavé |
locative | váhavém | váhavé | váhavém | |
instrumental | váhavým | váhavou | váhavým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | váhaví | váhavé | váhavá | |
genitive | váhavých | |||
dative | váhavým | |||
accusative | váhavé | váhavá | ||
locative | váhavých | |||
instrumental | váhavými |