From zbídačen + -ý, from the verb zbídačit.
zbídačený (comparative zbídačenější, superlative nejzbídačenější)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | zbídačený | zbídačená | zbídačené | |
genitive | zbídačeného | zbídačené | zbídačeného | |
dative | zbídačenému | zbídačené | zbídačenému | |
accusative | zbídačeného | zbídačený | zbídačenou | zbídačené |
locative | zbídačeném | zbídačené | zbídačeném | |
instrumental | zbídačeným | zbídačenou | zbídačeným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | zbídačení | zbídačené | zbídačená | |
genitive | zbídačených | |||
dative | zbídačeným | |||
accusative | zbídačené | zbídačená | ||
locative | zbídačených | |||
instrumental | zbídačenými |