ανάπλωρος • (anáploros) m (feminine ανάπλωρη, neuter ανάπλωρο)
singular | plural | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
nominative | ανάπλωρος (anáploros) | ανάπλωρη (anáplori) | ανάπλωρο (anáploro) | ανάπλωροι (anáploroi) | ανάπλωρες (anáplores) | ανάπλωρα (anáplora) | |
genitive | ανάπλωρου (anáplorou) | ανάπλωρης (anáploris) | ανάπλωρου (anáplorou) | ανάπλωρων (anáploron) | ανάπλωρων (anáploron) | ανάπλωρων (anáploron) | |
accusative | ανάπλωρο (anáploro) | ανάπλωρη (anáplori) | ανάπλωρο (anáploro) | ανάπλωρους (anáplorous) | ανάπλωρες (anáplores) | ανάπλωρα (anáplora) | |
vocative | ανάπλωρε (anáplore) | ανάπλωρη (anáplori) | ανάπλωρο (anáploro) | ανάπλωροι (anáploroi) | ανάπλωρες (anáplores) | ανάπλωρα (anáplora) |