Borrowed from Biblical Hebrew חֲבַקּוּק (ḥăḇaqqūq).
ஆபகூக் • (āpakūk)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | ஆபகூக் āpakūk |
- |
vocative | ஆபகூகே āpakūkē |
- |
accusative | ஆபகூகை āpakūkai |
- |
dative | ஆபகூகுக்கு āpakūkukku |
- |
benefactive | ஆபகூகுக்காக āpakūkukkāka |
- |
genitive 1 | ஆபகூகுடைய āpakūkuṭaiya |
- |
genitive 2 | ஆபகூகின் āpakūkiṉ |
- |
locative 1 | ஆபகூகில் āpakūkil |
- |
locative 2 | ஆபகூகிடம் āpakūkiṭam |
- |
sociative 1 | ஆபகூகோடு āpakūkōṭu |
- |
sociative 2 | ஆபகூகுடன் āpakūkuṭaṉ |
- |
instrumental | ஆபகூகால் āpakūkāl |
- |
ablative | ஆபகூகிலிருந்து āpakūkiliruntu |
- |