Conjugaison du verbe dáhtodit (infinif : dáhtodit).
| Indicatif | Conditionnel | Potentiel | Impératif | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Présent | Prétérit | Présent | Présent | Présent | |
| je | dáhtodan | dáhtodin | dáhtodivččen | dáhtodeaččan | dáhtodehkon |
| tu | dáhtodat | dáhtodit | dáhtodivččet | dáhtodeaččat | dáhtot |
| il/elle | dáhtoda | dáhtodii | dáhtodivččii | dáhtodeažžá | dáhtodus |
| nous deux | dáhtodetne | dáhtodeimme | dáhtodivččiime | dáhtodežže | dáhtodeadnu |
| vous deux | dáhtodeahppi | dáhtodeidde | dáhtodivččiide | dáhtodeažžabeahtti | dáhtodeahkki |
| ils/elles deux | dáhtodeaba | dáhtodeigga | dáhtodivččiiga | dáhtodeažžaba | dáhtodehkoska |
| nous | dáhtodit dáhtodat |
dáhtodeimmet | dáhtodivččiimet | dáhtodeažžat | dáhtodehkot dáhtodeatnot |
| vous | dáhtodehpet | dáhtodeiddet | dáhtodivččiidet | dáhtodeažžabehtet | dáhtodehket |
| ils/elles | dáhtodit | dáhtode dáhtodedje |
dáhtodivčče | dáhtodežžet | dáhtodehkoset |
| thème négatif | dáhtot | dáhtodan | dáhtodivčče | dáhtodeš | dáhtot |
| Participe passé | dáhtodan | ||||
| Abessif | dáhtotkeahttá | ||||
| Gérondif | dáhtodettiin | ||||
| Nom d’action | dáhtodan | ||||