Conjugaison du verbe dáhttut (infinif : dáhttut).
| Indicatif | Conditionnel | Potentiel | Impératif | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Présent | Prétérit | Présent | Présent | Présent | |
| je | dáhtun | dáhtton | dáhtošin | dáhtožan | dáhtton |
| tu | dáhtut | dáhttot | dáhtošit | dáhtožat | dáhto |
| il/elle | dáhttu | dáhtui | dáhtošii | dáhtoža | dáhttos |
| nous deux | dáhtto | dáhtuime | dáhtošeimme | dáhtožetne | dáhttu |
| vous deux | dáhttubeahtti | dáhtuide | dáhtošeidde | dáhtožeahppi | dáhttu |
| ils/elles deux | dáhttuba | dáhtuiga | dáhtošeigga | dáhtožeaba | dáhttoska |
| nous | dáhttut | dáhtuimet | dáhtošeimmet | dáhtožat | dáhttut dáhttot |
| vous | dáhttubehtet | dáhtuidet | dáhtošeiddet | dáhtožehpet | dáhttut |
| ils/elles | dáhttot | dáhtto | dáhtošedje | dáhtožit | dáhttoset |
| thème négatif | dáhto | dáhtton | dáhtoše | dáhtoš | dáhto |
| Participe passé | dáhtton | ||||
| Abessif | dáhtokeahttá | ||||
| Gérondif | dáhtudettiin | ||||
| Nom d’action | dáhttun | ||||