Conjugaison du verbe láhttet (infinif : láhttet).
| Indicatif | Conditionnel | Potentiel | Impératif | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Présent | Prétérit | Présent | Présent | Présent | |
| je | láhtten | láhttejin | láhttešin | láhttežan | láhttejehkon |
| tu | láhttet | láhttejit | láhttešit | láhttežat | láhtte |
| il/elle | láhtte | láhttii | láhttešii | láhtteža | láhttejehkos |
| nous deux | láhttejetne | láhttiime | láhttešeimme | láhttežetne | láhttejeahkku |
| vous deux | láhttebeahtti | láhttiide | láhttešeidde | láhttežeahppi | láhttejeahkki |
| ils/elles deux | láhtteba | láhttiiga | láhttešeigga | láhttežeaba | láhttejehkoska |
| nous | láhttet | láhttiimet | láhttešeimmet | láhttežat | láhttejehkot láhttejeahkkot |
| vous | láhttebehtet | láhttiidet | láhttešeiddet | láhttežehpet | láhttejehket |
| ils/elles | láhttejit | láhtteje láhttejedje |
láhttešedje | láhttežit | láhttejehkoset |
| thème négatif | láhtte | láhtten | láhtteše | láhtteš | láhtte |
| Participe passé | láhtten | ||||
| Abessif | láhttekeahttá | ||||
| Gérondif | láhttedettiin | ||||
| Nom d’action | láhtten | ||||